Do posledního kola vjížděl ze třetího místa, o pár set metrů později už byl vítězem Grand Prix. Čtyřiadvacetiletý motocyklový jezdec Filip Salač ovládl v Silverstonu závod Moto2 a při hymně na stupních vítězů neudržel slzy. „Je to krásné, první místo. Já tomu stále nevěřím, je to šílené,“ usmíval se pak.
- Salač vybojoval v Silverstonu premiérové vítězství v mistrovství světa silničních motocyklů
- Do čela se dostal až při nájezdu do posledního kola, druhý dojel Iván Ortolá
- Start se mu podle vlastních slov nepovedl, závod si ale rozjezdil na zadní gumě
- Češi na výhru v mistrovství světa čekali šestnáct let, naposledy uspěl Karel Abraham v roce 2010 ve Valencii
- Šlo o šesté pódium jeho kariéry a třetí v letošní sezoně
Poslední kolo, ve kterém se všechno otočilo
Rodák z Mladé Boleslavi si závod nepředstavoval jako drama, spíš jako trpělivé čekání. A přesně tak ho i popsal, když ho označil za decentní.
„Úplně se mi nepovedl start. Viděl jsem, že všichni hodně tlačili na pilu a věděl jsem, že pak budu mít výhodu se zadním kolem. Jen jsem se snažil, aby mi ti první neujeli, což se povedlo. A díky chybám soupeřů, kteří mi trošičku udělali cestičku dopředu, jsem se posouval,“ řekl v rozhovoru pro Nova Sport.
Závěr už s klidem neměl nic společného. Salač jezdil třetí, pak přišla chyba vedoucího Manuela Gonzáleze a s ní i chvíle, po které se v boxech tají dech.
„Měl jsem tam hodně namále, stejně jako Ortola. González si asi myslel, že už je v cíli a hodně zpomalil, takže jsme ho oba málem trefili. Pak jsem bojoval s Ortolou do posledního metru. A povedlo se to, i když pod tím tlakem to nebylo vůbec jednoduché. Jsem vítěz Grand Prix,“ popsal.
Slzy při hymně a telefon domů
Dojatý byl už v cíli, na stupních vítězů to při české hymně nezvládl udržet vůbec. „Je to neskutečné. Byla to strašně dlouhá cesta a tohle je asi nejlepší den mého života, i když si to ještě neuvědomuju a doufám, že to přijde k sobě. Chtěl bych poděkovat všem, co mě na této cestě podporují. To je důvod, proč jsem to celých 24 let dělal a kam mě taťka tlačil,“podotkl. Poděkování směřoval i k prezidentovi Autoklubu České republiky Janu Šťovíčkovi, který je zároveň jeho manažerem.
Otec sledoval životní jízdu syna doma u televize. Telefon zvedl krátce po dojezdu. „Brečel. Je to tvrdá práce a chtěl bych to věnovat hlavně jemu, protože mě 24 let tlačil, abych byl nejlepší na světě. To se mi dneska povedlo. Byla to hrozná dřina. Dal do toho strašně moc financí, strašně moc času. I na úkor sourozenců, kterým bych chtěl výhru také věnovat. Je to neuvěřitelné,“ vzkázal.
Testy na Olympu počkají
Na stupních vítězů stál Salač v kariéře pošesté, poprvé ale na tom nejvyšším. A hned dal najevo, že si na ten pocit hodlá zvyknout. „Teď je potřeba zůstat nohama na zemi, abychom udrželi tohle tempo až do konce sezony. Čuchnul jsem si k prvnímu místu, tak to budu chtít už pořád. Moc mi na tom záleží a dám všechno do dalších závodů,“ prohlásil.
Plán na pondělí přitom vypadal úplně jinak. V Praze měl na Olympu absolvovat fyzické testy. Pár minut po závodě už bylo jasné, že se domů včas nedostane. „Myslím si, že to úplně nepřipadá v úvahu. Nějaké oslavy určitě budou,“ smál se.
Zdroj: ČTK
Zdroj foto: Profimedia