Úvodní podnik letošní sezony připomínal hrůzostrašný sen plný zmačkaných plechů a rozbitých nadějí, ze kterého se talentovaný závodník Sami Pajari naštěstí bleskově probudil. Uplynulý víkend totiž na zasněžených švédských cestách předvedl naprostou senzaci, čímž továrnímu týmu Toyota jasně demonstroval svou nepopiratelnou hodnotu.
Zamrznuté démony z úvodu sezony
Pajariho první kroky do nového ročníku skutečně evokovaly naprostou sportovní tragédii. Zrádný led na úzkých asfaltových silnicích nad Monakem si vybral krutou daň hned ve třetí etapě, přičemž následný návrat do soutěže ukončila další masivní havárie. Poškození závodního speciálu Toyota GR Yaris dosáhlo takového rozsahu, že nedělní pokračování vůbec nepřipadalo v úvahu. Třebaže by podobný debakl leckterého začátečníka psychicky zlomil, dvaadvacetiletý Fin dorazil do Skandinávie s obrovským odhodláním vše napravit.
Sněhové bariéry švédského podniku mu naštěstí nabídly ideální plátno pro bleskovou rehabilitaci. Spolujezdec Marko Salminen diktoval perfektní noty, pročež se posádka už před pátečním programem vyhřívala na solidní čtvrté pozici. Dramatický průběh třetí rychlostní zkoušky a zaváhání největších konkurentů je následně posunuly ještě o příčku výše.
Závodník Sami Pajari poté udržoval pekelné tempo, ba i ovládl hned dvě měřené erzety. Do cíle dorazil s mankem pouhých šestačtyřiceti vteřin na vítězného britského stájového kolegu Elfyna Evanse. Ziskem druhého kariérního pódia na nejvyšší úrovni tak dorovnal své dosavadní maximum z loňské japonské rallye. Podařilo se mu navíc s komfortním náskokem pokořit domácího hrdinu Olivera Solberga.
Tlak a hledání správného rytmu
Po protnutí cílové fotobuňky talentovaný Seveřan okamžitě obrátil svou pozornost k mechanikům a inženýrům. Jak uvedl oficiální server šampionátu WRC, pociťoval obrovský vděk za neutuchající podporu celého realizačního týmu. „Chtěl bych celému zázemí vyjádřit obrovské uznání za to, jak se za mě po tom strašidelném úvodu postavili. Jsem nesmírně nadšený z dalšího pódiového umístění, nicméně musíme neustále pracovat na dalším zrychlení,“ vyprávěl plný emocí bezprostředně po dojezdu.
Dosažený výsledek mu vlil do žil tolik potřebnou sebedůvěru. Katastrofu z monackých hor zjevně považuje za naprostou anomálii, kterou se snažil zbytečně nepitvat ve vlastní hlavě. Na konci loňského roku totiž celkem pravidelně prokazoval, že mezi absolutní elitu patří zcela právem. „Celou dobu jsem se snažil udržet si pozitivní myšlení a plně důvěřovat vlastním instinktům. Pro mé svědomí i pro klid garáže je zkrátka skvělé vidět, že dokážeme jet absolutně čistě a bez technických potíží sbírat etapová vítězství,“ svěřil se do nastavených mikrofonů.
Role černého koně bez nároku na trofeje
Letošní nasazení v japonské stáji s sebou přináší jednu zajímavou skutečnost. Přestože nadějný pilot předvádí prvotřídní výkony, vedení ho aktuálně nezařadilo na soupisku vyvolených jedinců sbírajících body do prestižního šampionátu konstruktérů. Ocitá se tak v jakémsi druhém sledu, ačkoliv jeho časy pravidelně šlapou na paty týmovým jedničkám. Frustruje ho taková pozice, nebo ji bere s naprostým nadhledem?
Osobní ambice momentálně zcela podřizuje celkovému úspěchu obří značky. „Popravdě si myslím, že u nás pod stanem se na nějaké striktní rozdělování rolí vůbec nehraje. Každý dělá maximum pro co nejlepší výsledek a já osobně nevidím propastný rozdíl v tom, komu ty pomyslné čárky nakonec připadnou,“ reagoval smířlivě na zvídavé dotazy novinářů s tím, že o důležitých krocích rozhodují bystřejší mozky. Soustředí se tak výhradně na ovládání volantu, pročež oprávněně očekává, že s nadcházející náročnou africkou Safari rallye v Keni se jeho vysněný čas na výsluní nevyhnutelně přiblíží.
Zdroj: WRC
Zdroj foto: Profimedia