Měl bojovat o vítězství a možná i prohánět ty nejlepší v boji o celkové prvenství, jenže realita v garáži KTM měla k pohádce daleko. Španělský zázrak Pedro Acosta otevřeně přiznal, že zlom v jeho výkonech nepřinesly nové součástky, nýbrž moment, kdy přestal snít o mistrovském poháru a smířil se s tvrdou realitou.
Očekávání byla po jeho debutu v roce 2024 vystřelena do stratosféry. Jenže rok 2025 přinesl kruté vystřízlivění. Jednadvacetiletý talent musel čekat až do druhé poloviny sezony na první pódium, přičemž na premiérové vítězství stále nedosáhl. Zatímco fanoušci hledali příčinu v nastavení stroje, Acosta ve Valencii nalil čistého vína. Problém nebyl v tom, že by si s motorkou nerozuměl, ale v tom, že motorka se prostě nikam neposouvala.
„Abych byl upřímný, motorka se moc nezlepšila, protože jsme toho ani moc neměnili,“ pokrčil rameny Acosta. „Jistě, kapotáž trochu pomohla, kyvná vidlice taky, ale to byly jen drobnosti.“
Hlavním kamenem úrazu zůstávala „žravost“ stroje. KTM likvidovala pneumatiky rychleji než konkurence, pročež bylo pro jezdce nesmírně obtížné být konkurenceschopný v úvodech závodů, kdy mu chyběla přilnavost. Frustrace narůstala a mladý Španěl se v tom začal topit.
Konec snění o titulu jako lék
Zlom nenastal v dílně inženýrů, ale v Acostově hlavě. Musel si přiznat, že s tímto materiálem se o titul mistra světa prostě jet nedá. A paradoxně, právě toto smíření ho osvobodilo. „Od chvíle, kdy jsem pustil z hlavy sen o titulu, jsem se začal soustředit jen na to, abych z toho, co mám, vyždímal sto procent,“ vysvětlil změnu přístupu.
Najednou zmizel křečovitý tlak. „Jednou to stačilo na top pětku, jindy jsem se trápil víc, ale pak přišly dny, kdy jsem mohl bojovat o pódium, minimálně ve sprintech,“ popsal. První část sezony označil za období, na které by nejraději zapomněl, neboť se trápili, aniž by chápali proč. Teprve „vyčištění hlavy“ a změna cílů přinesly kýženou konzistenci.
Pneumatiky v plamenech a pohled do zrcadla
Acosta sice podstoupil operaci předloktí (arm pump) po testech v Jerezu, což mu fyzicky ulevilo, leč technika zůstávala stejná. „Je pravda, že jsem se na motorce cítil lépe, ale mechanických změn bylo minimum. Proto se nedá říct, že by se stroj nějak výrazně zlepšil,“ konstatoval střízlivě.
Závěr sezony sice přinesl více umístění v elitní pětce, avšak Acosta zůstává realistou. Ví, že konkurence nespí. „Musíme být s tímto posunem spokojení, ale zároveň je pravdou, že nám letos hodně chybělo k tomu, abychom byli tak konkurenceschopní jako Aprilia, která se obrovsky zlepšila. A Ducati? Ta zůstává hlavním výrobcem, kterého musíme dohnat,“ uzavřel hodnocení roku, který ho naučil, že někdy je největším vítězstvím porazit vlastní očekávání.
Zdroj: crash.net