„Jsem rozmazlený,“ přiznal majitel týmu Chip Ganassi a vystihl tím podstatu sezony, která přepsala dějiny zámořských formulí. Španělský fenomén Alex Palou letos nejel závod, on pořádal vlastní show, v níž soupeři hráli jen křoví, a třebaže mu absolutní rekord unikl o vlásek, jeho jméno se navždy vrylo do tabulek vítězů.
Stínání hlav starých rekordů
Nebylo to jen o sbírání bodů do tabulky; šlo o pronásledování duchů motorsportu. A.J. Foyt a Al Unser, titáni, jejichž jména se vyslovují s posvátnou úctou, drží letitý rekord deseti výher v jedné sezoně. Právě tuto metu měl pilot týmu Chip Ganassi Racing Alex Palou na mušce. Jeho jízda začala drtivě, ovládl pět z úvodních šesti klání, včetně slavného Indianapolis 500. Když přidal šestý zářez na Road America, zdálo se, že ho nic nezastaví.
Jediné zaváhání, které ho možná stálo zápis do Guinessovy knihy, přišlo na trati Mid-Ohio. Drobné chyby v závěru využil týmový kolega Scott Dixon, jenž se protáhl do čela a pozici udržel. Palou se však oklepal s grácií šampiona, pročež ovládl podniky na Iowa Speedway i Laguna Seca. V tu chvíli mu k vyrovnání legend chyběly dvě výhry ze tří zbývajících závodů. Přestože závěr sezony odjel ve velkém stylu – třetí a dvě druhá místa – na magickou desítku nedosáhl.
Matematika absolutní nadvlády
Zklamání z nevyrovnaného rekordu však rychle přehlušil cinkot trofejí. Palou si zajistil Astor Challenge Cup s předstihem dvou závodů, což se v sérii nestalo od krasojízdy Cristiana da Matty v roce 2002. Konečný účet byl pro konkurenci devastující: druhého v pořadí, jezdce týmu Arrow McLaren Pata O’Warda, nechal za sebou o propastných 196 bodů. Takovou dominanci série nezažila od časů Sébastiena Bourdaise a jeho čtyř titulů v řadě mezi lety 2004 a 2007.
Statistiky jeho sezony berou dech. Španělský závodník proměnil kvalifikace v exhibici, když získal šest ocenění NTT P1 Award, tedy stejný počet, jaký nasbíral za předchozích pět let dohromady. Průměrná startovní pozice 3,3 a osm startů z první řady jen podtrhují, že Palou nedával soupeřům šanci ani se nadechnout.
Rozmazlený šéf a klub vyvolených
Ziskem čtvrtého titulu se Palou zařadil do exkluzivní společnosti. Vyrovnal se velikánům jako Mario Andretti, Sébastien Bourdais či Dario Franchitti. Více titulů mají už jen dvě ikony: A.J. Foyt se sedmi a Scott Dixon se šesti triumfy. Majitel stáje Chip Ganassi si je vědom výjimečnosti situace. „Říkám to pořád, jsme rozmazlení. Jsem rozmazlený Palouem, Dixonem a Franchittim. Kazí mě to,“ svěřil se s úsměvem boss, jehož tým slaví již sedmnáctý titul od roku 1996, čímž vyrovnal bilanci Team Penske.
Palou se navíc stal prvním jezdcem od Daria Franchittiho v roce 2010, který dokázal v jedné sezoně vyhrát jak titul, tak legendární „pětistovku“. Sám závodník si tyto momenty užívá plnými doušky. „Ten pocit po vítězství v takovém závodě, to je exploze úžasných emocí. Lidé vám to připomínají každý den, když se probudíte, díky čemuž je to ještě výjimečnější,“ popsal své pocity Palou, který nyní s devatenácti kariérními výhramihlíží k dalším metám.
Zdroj: indycar.com
Zdroj foto: Pixabay