Od pocitu naprostého zmaru až po zisk premiérových bodů v mistrovství světa. Irský závodník Jon Armstrong prožil na Švédské rallye víkend plný extrémů. Ačkoliv svůj speciál hned v úvodní rychlostní zkoušce potupně zabořil do sněhové závěje, dokázal se z hrůzostrašného startu obdivuhodně oklepat. Při svém teprve druhém vystoupení v elitní kategorii Rally1 nakonec vybojoval vynikající osmé místo a po průjezdu cílem otevřeně promluvil o drtivém tlaku i propastném rozdílu mezi nováčky a absolutní špičkou.
Ostudný začátek a tlak reflektorů
Přechod do královské kubatury WRC s sebou přináší obrovskou zodpovědnost a tlak, který dokáže semlít i ostřílené profesionály. Armstrongova švédská mise přitom začala jako z nejhorší noční můry. Hned ve čtvrtek večer on a jeho navigátor Shane Byrne nezvládli nájezd do jedné z křižovatek, probrzdili a jejich speciál skončil uvězněný ve sněhové bariéře. Než se vůbec soutěž pořádně rozběhla, nabrali obří ztrátu pětačtyřiceti sekund.
„Tlak a pozornost všech očí jsou tady pochopitelně mnohem větší,“ přiznal otevřeně jednatřicetiletý jezdec. „Když hned v první erzetě vletíte do sněhové závěje a všichni se na vás dívají, připadáte si zkrátka jako naprostý hlupák. Je to celé o hledání správného balancu. Když jedete opatrně, cítíte, že máte obrovskou rezervu, ale zároveň prostě nechcete na trati nechávat ležet zbytečně moc času,“ popsal svůj vnitřní boj.
Týmoví kolegové jako nejlepší měřítko
Po pátečních problémech s defekty se ovšem irský jezdec nadechl k parádní stíhací jízdě a začal si budovat ztracenou sebedůvěru. Na zasněžených tratích přitom chytře využíval časy svých stájových kolegů z týmu M-Sport jako ideální referenční body.
V cíli nakonec s přehledem porazil Joshe McErleana, jenž letos jede kompletní sezonu, a úspěšně se přetahoval o vteřinky i s talentovaným Mārtiņšem Sesksem. „Ve vaší první sezoně na této úrovni je ohromně těžké přesně odhadnout, kde byste se vlastně měli pohybovat. Můžete se ale skvěle srovnávat s týmovými parťáky,“ pochvaloval si Armstrong. „V některých testech byl Martins rychlejší, což se dalo očekávat. V jiných jsme zase udávali tempo my. To beru jako obrovské pozitivum.“
Brutální realita světové elity
Sdílení tratě a časomíry s bývalými rivaly z juniorského šampionátu WRC, jakými jsou právě Sesks nebo Sami Pajari, dodalo Armstrongovi potřebný kontext o jeho vlastních schopnostech. „Je skvělé vidět, že rychlost, kterou jsme tehdy ukazovali, je stále relevantní i tady na té absolutně nejvyšší úrovni,“ usmíval se spokojeně nad svými prvními vybojovanými body.
Zároveň však zůstává stát nohama pevně na zemi a uvědomuje si propastný rozdíl mezi nováčky a zavedenými mistry volantu. „Ta celková úroveň je tady ale extrémně vysoká. Ti úplně nejlepší kluci na špici jsou zkrátka z úplně jiné planety. My jsme ale dojeli do cíle a máme na kontě první body, což je teď to hlavní,“ uzavřel hodnocení svého švédského dobrodružství.
Zdroj: WRC
Zdroj foto: Profimedia