Ani sbírka sedmi mistrovských titulů nezaručuje jezdci klidný spánek. Kruté prostředí nejprestižnější motoristické soutěže vyvolává i v těch nejlepších atletech planety hluboké stavy pochybností, což nedávno naplno pocítil hvězdný britský závodník ve službách italské stáje.
Zrádné ticho v kokpitu
Křehkost lidské mysli nezná hranic a nevyhýbá se ani těm nejoslavovanějším sportovcům. Svou lidskou tvář nedávno naplno ukázal hvězdný závodník Lewis Hamilton. Během loňské Velké ceny Monaka se prostřednictvím týmového rádia dotazoval svého italského inženýra Riccarda Adamiho, zda se na něj náhodou v garáži nezlobí. Zlověstné ticho na druhé straně vysílačky totiž u zkušeného matadora okamžitě vyvolalo pocity viny.
Zkušený sportovní redaktor David Comerford ve svém textu připomněl, že hlavní stratég Fred Vasseur tehdy vysvětloval zpožděnou odpověď obyčejnými technickými potížemi při průjezdu dlouhým tunelem. Situaci následně ostře zanalyzoval bývalý šampion Jenson Button. „Jako jezdci jsme naprosto nedokonalí. Jsme obrovsky nejistí, a to platí bez výjimky pro každého pilota,“ vysvětlil šestačtyřicetiletý rodák z Frome. K monackému incidentu pak přidal velmi přesný osobní postřeh. „Když slyším Lewise loni ve Ferrari, jak položí otázku a oni mu hned neodpoví, okamžitě mu bleskne hlavou, jestli neudělal něco vyloženě špatně,“ zhodnotil mrazivou reakci svého někdejšího parťáka z McLarenu.
Matematika krutých pádů
Přechod do maranellské továrny přinesl ostřílenému rodákovi ze Stevenage nečekanou vlnu utrpení. Absence oslav na stupních vítězů v premiérovém ročníku jej dokonce dohnala k prohlášením, že si připadá naprosto k ničemu a vedení by mělo zvážit jeho okamžitou výměnu. Někdejší jezdec stáje Brawn GP Jenson Button nachází pro tento hluboký mentální propad jasné matematické opodstatnění.
Úspěšnost historického rekordmana totiž činí zhruba sedmadvacet procent, což v překladu znamená, že naprostou většinu svých startů prostě nevyhrál. Z devatenácti odjetých sezon odcházel dvanáctkrát jako celkově poražený. „I když jste sedminásobný světový šampion a vaše sebevědomí by se mělo dotýkat hvězd, ty skryté nejistoty se tam prostě plíží dál,“popsal neúprosnou realitu jednaosmdesátinásobný účastník stupňů vítězů. „To, čeho Lewis dosáhl, je naprosto mimořádné, ale pořád zkrátka mnohem častěji prohrával, než vítězil. Přesně proto je to po psychické stránce tak strašně drsné,“ dodal s upřímným pochopením v hlase.
Maska nedotknutelných gladiátorů
Svět vysokooktanového benzinu nutí mnohé aktéry nasazovat falešné tváře tvrďáků. Odborníci proto oceňují otevřenost britského mladíka Landa Norrise, který se nestydí o svých psychických propadech veřejně mluvit. V ostrém kontrastu pak stojí starší generace budující si image nedotknutelných suverénů. Na otázku, zda podobnými stavy úzkosti trpěla i německá ikona Michael Schumacher, reagoval televizní expert naprosto rezolutně.
„Ano, opravdu si to myslím,“ pronesl vážně do mikrofonu. „U některých závodníků si zkrátka řeknete, že působí tak trochu namyšleně. Ale v tom to vůbec nevězí, oni si jen z pochopitelných důvodů nechtějí nikoho pustit příliš blízko k tělu. Moc dobře vědí o svých slabinách, a to je ten úplně nejhorší problém, protože se přes ně pak nikdy nedokážou přenést,“zanalyzoval chování někdejších i současných hvězd.
Tíha gigantického očekávání podle něj drtí také aktuální vládce startovního roštu, přičemž nevynechal ani nizozemského suveréna Maxe Verstappena. „Ano, i tam se podle mě ukrývá obrovská vnitřní nejistota, jelikož i v jeho případě zkrátka platí, že častěji ztrácí, než vyhrává,“ zakončil britský elegán své hluboké psychologické zamyšlení. Najdou někdy hrdinové rychlých kol odvahu odhodit své pečlivě budované štíty a přiznat před veřejností barvu?
Zdroj: David Comerford, F1 Racing News Portal
Zdroj foto: Profimedia