Nedělní drama na katalánském okruhu nezanechalo šrámy pouze na zničených motocyklech a tělech zraněných jezdců, ale také na psychice jejich soupeřů. Francouzský jezdec Fabio Quartararo otevřeně promluvil o hrůzných pocitech při průjezdu kolem děsivé nehody Alexe Márqueze i o přetrvávající frustraci z nefunkčního stroje Yamaha.
Husí kůže a strach o kolegy
Nedělní Velká cena Katalánska nabídla místo plynulé sportovní podívané spíše chaotický a nebezpečný boj plný přerušení. Závod musel být hned dvakrát zastaven červenými vlajkami. Úvodní hrůzostrašná kolize se odehrála ve dvanáctém kole, kdy stroj Pedra Acosty kvůli nečekané elektronické závadě náhle ztratil výkon a nic netušící Alex Márquez do něj v obrovské rychlosti na zadní rovince narazil.
Projíždět kolem místa takto tvrdého karambolu nebylo pro ostatní piloty vůbec snadné. „Nebylo to jednoduché. Po průjezdu mostem u desáté zatáčky jsem viděl Alexe ležet na zemi a naskočila mi z toho husí kůže,“ přiznal otevřeně mistr světa z roku 2021 Fabio Quartararo. Další restarty pro něj představovaly obrovský psychický nápor. „Ze všeho nejnebezpečnější je samotný start, a to opravdu nemám rád. Všem zraněným jezdcům přeji brzké uzdravení. Byl to zkrátka velmi těžký den.“ Zraněný Márquez, jenž utrpěl mnohočetné zlomeniny, by měl naštěstí po úspěšné operaci opustit nemocnici už během pondělního odpoledne.
Výsledek nad očekávání, výkon za očekáváním
Zatímco před prvním přerušením se francouzský jezdec trápil s nekonkurenceschopným strojem až na čtrnácté pozici, nakonec proťal cílovou pásku na velmi solidním pátém místě. K tomuto výraznému posunu mu ovšem nepomohl zázračný výkon, nýbrž dodatečné penalizace ostatních závodníků a také specifický vývoj povrchu na trati.
Opakované starty a odjetá kola totiž znamenala více pogumovaný asfalt. „Jsem docela unavený, protože jsme při prvním startu odjeli půlku závodu a nechali na trati spoustu gumy. Automaticky tak při třetím restartu panovala mnohem lepší přilnavost a motorka se chovala o poznání lépe,“ vysvětlil Quartararo nečekané zlepšení jízdních vlastností svého speciálu.
Bezradnost v japonské garáži
Tento drobný posun vpřed ovšem pramenil čistě z externích podmínek, nikoliv z technologického pokroku samotné stáje. Yamaha se totiž i nadále utápí v obrovských problémech a pětadvacetiletý rodák z Nice si po závodě nebral žádné servítky. Rozčarování z chybějícího vývoje bylo znatelné.
„Je to pořád stejná písnička. Nenašli jsme vůbec žádný způsob, jak se reálně posunout kupředu. Trápí nás zatáčení i maximální rychlost. Ztrácíme opravdu hodně a upřímně nemáme tušení, jak se zlepšit,“ povzdechl si odevzdaně zástupce tří ladiček. I přes cenný bodový zisk tak v garáži tovární Yamahy nadále vládne spíše bezradnost a vyčerpání z marného hledání cesty zpět na absolutní vrchol šampionátu.
Zdroj: Crash.net
Zdroj foto: Pixabay