Měl to být rok, kdy se rudé vozy vrátí na absolutní vrchol s hvězdnou sestavou Lewis Hamilton a Charles Leclerc. Jenže místo euforie se nad Maranellem vznášejí pochybnosti. Stejně jako loňský neúspěch vozu SF-25 pramenil z personálního bezvládí, i nadcházející sezona může doplatit na to, že klíčoví lidé v rozhodujících chvílích prostě nebyli u rýsovacích prken.
Nyní se zdá, že podobný scénář hrozí i v oblasti motorů. Odchod inženýrů Wolfa Zimmermana a Larse Schmidta k Audi vytvořil trhlinu v tu nejméně vhodnou dobu. Právě motory budou v roce 2026 klíčovým faktorem úspěchu.
Historie se ráda opakuje, a ve Ferrari to platí dvojnásob. Když loni odešel technický lídr Enrico Cardile a jeho nástupce Loic Serra nemohl nastoupit dříve než na podzim, vzniklo v technickém oddělení vakuum. Šéf týmu Fred Vasseur musel tuto sekci řídit provizorně sám, což se podepsalo na vývoji monopostu SF-25. Výsledek? Auto, které sice nebylo pomalé, ale kvůli nutnosti chránit podlahu a vyhýbat se diskvalifikacím – jako té Hamiltonově v Číně – nikdy nedosáhlo svého plného potenciálu.
Hledání alibi
Zatímco McLaren vstupuje do sezony se stabilním kádrem a sebevědomím, Ferrari působí rozpačitě. Zákulisní šuškanda naznačuje, že v Maranellu už si připravují půdu pro případný neúspěch. Pokud motor nebude stíhat, vina padne na „uprchlíky“ k Audi.
Je to o to smutnější, že jezdecké složení Ferrari patří k tomu nejlepšímu, co může Formule 1 nabídnout. Hamilton s Leclercem by v konkurenceschopném stroji mohli zatopit komukoliv. „Je těžké argumentovat proti tomu, že McLaren má nejlepší sestavu, ale Ferrari bude doufat, že nová pravidla vrátí tu nejlepší verzi Lewise Hamiltona,“ zaznívá v analýzách.
Realita se ukáže brzy. První indicie o síle motoru, které zatím oscilují mezi „nepovzbudivými“ a „dobrými“, rozetne až únorové testování v Bahrajnu. Do té doby zůstává otázkou, zda Ferrari postavilo stroj hodný svých mistrů, nebo jen další kapitolu do knihy promarněných šancí.
Zdroj: F1 Oversteer
Zdroj foto: Pixabay