Lewis Hamilton dojel v Kanadě druhý a zapsal svůj dosud nejlepší výsledek ve Ferrari. Jenže ani tak z jeho rádia nezmizela stará známá stížnost. Na rovinkách mu soupeři znovu odjížděli a on měl pocit, že v autě něco chybí. Fred Vasseur po závodě přišel s vysvětlením, které je pro letošní Formuli 1 dost výmluvné. Nejde prý jen o sílu motoru. Jde o to, jak se v nové éře rozděluje energie po celém kole. A právě to je věc, na kterou si Hamilton ještě úplně nezvykl.
- Hamilton v Montrealu dojel druhý a předjel Verstappena až v 62. kole.
- Už během závodu do vysílačky hlásil, že mu soupeři na rovinkách znovu odjíždějí.
- Vasseur po dojezdu vysvětloval, že letošní pravidla mění rozdělení energie kolem okruhu a jezdec to v přímém souboji vnímá citlivěji.
- Ferrari tak podle něj nemusí nutně trpět jen čistým nedostatkem výkonu, ale i jiným chováním auta v nové hybridní logice.
Na papíře výsledek, v kokpitu pořád drobný neklid
Kanada měla být pro Hamiltona hlavně povzbuzením. A také byla. Druhé místo, souboj s Verstappenem, tempo, které se dalo brát vážně. Vnější obraz vypadal dobře. Jenže uvnitř toho závodu pořád běžela i druhá linka. Ta, kterou je u Hamiltona letos slyšet opakovaně. Pocit, že na rovinkách auto nevystřelí tak, jak by chtěl. Že se soupeř před ním zvedne z poslední zatáčky a najednou je o kus dál, i když to předtím nevypadalo dramaticky.
Tohle není nový motiv. Objevoval se už v Číně, vracel se v Suzuce, probleskl i v Miami. Jenže právě v Kanadě zazněl znovu ve chvíli, kdy Hamilton jel opravdu vysoko a rozdíly v boji o pódium byly cítit mnohem ostřeji. A právě proto dostala jeho stížnost větší váhu.
Vasseur to nevidí jako obyčejný problém motoru
Fred Vasseur po závodě nesáhl po jednoduchém vysvětlení, že Ferrari prostě chybí výkon. Místo toho ukázal na něco, co je letos pro Formuli 1 typické. Nová auta a nové rozdělení energie po kole mění způsob, jakým jezdec vnímá akceleraci a sílu na konkrétních úsecích. Vasseur to po závodě shrnul tak, že s těmito pravidly se energie někdy rozkládá jinak, a když jste v přímém boji se soupeřem, cítíte to mnohem víc než zvenku. Právě to podle něj Hamilton stále vstřebává.
A to vlastně dává smysl. Hamilton není nováček, ale právě u nejzkušenějších jezdců bývá někdy adaptace na zásadní změnu záludnější. Mají v sobě hluboko zapsaný určitý cit pro to, kde má auto zabrat, jak má reagovat a co ještě jde vytáhnout z jednoho kola navíc. Když se tenhle starý vnitřní kompas potká s novým světem energetického managementu, nemusí to drhnout navenek dramaticky, ale uvnitř kokpitu to jezdec cítí pořád.
Důležité je, že tempo už tam je
Na celé věci je ale podstatné ještě něco jiného. Hamilton si i přes tyhle stížnosti pro druhé místo dojel. Verstappena nakonec zdolal a Ferrari v Kanadě nepůsobilo jako auto, které by se jen zoufale drželo na trati. To je pro něj možná nejdůležitější zpráva celého víkendu. Ne že je všechno vyřešené, ale že už i s určitým nepohodlím dokáže být vpředu.
A právě to dává Vasseurovu vysvětlení jiný tón. Není to omluva. Je to spíš popis procesu, který ještě není hotový. Hamilton už ve Ferrari našel rychlost, našel výsledek, ale ještě nenašel úplně přirozený vztah k tomu, jak letošní auta pracují s energií. A dokud tenhle poslední kousek nezapadne, budou jeho rádiové poznámky o rovinkách znít zřejmě dál.
Zdroj: F1 Oversteer
Zdroj foto: Pixabay
