Byl to on, kdo v prosinci 2013 letecky transportoval těžce zraněného Michaela Schumachera z alpské sjezdovky na záchranný sál. Pilot horské letecké služby Yannick Dainese dlouhých dvanáct let o osudném letu s legendou motorsportu zarytě mlčel. Nyní se však rozhodl podělit o své vzpomínky a popsal nejen tísnivou atmosféru přímo na místě tragédie, ale i následné mediální a fanouškovské šílenství.
- K tragickému pádu sedminásobného šampiona F1 došlo v prosinci 2013 ve středisku Méribel.
- Pilot vrtulníku Yannick Dainese identitě pacienta zprvu vůbec nevěřil a hlášení považoval za hloupý vtip.
- Na místě zasahovaly složky pod extrémním tlakem, okamžitě platil zákaz jakéhokoliv natáčení.
- Příčinou těžkého zranění hlavy nebyla rychlost, ale náraz do skály ukryté pod sněhovou pokrývkou.
- Nemocnice v Grenoblu se podle pilota vzápětí proměnila v doslovný okruh F1 plný vlajek a štábů.
Rutinní výzva s šokujícím obratem
Když 29. prosince 2013 nastupoval Yannick Dainese do služby, nic nenasvědčovalo tomu, že se tento den zapíše do historie světového sportu. Posádka záchranářského vrtulníku obdržela standardní hlášení o vážně zraněném lyžaři ve francouzském středisku Méribel. Mělo jít o rychlý a urgentní transport do nemocnice.
Identitu pacienta se pilot dozvěděl až po dosednutí na sníh. „Když záchranář s lékařem vyskočili z vrtulníku, otočil se na mě a řekl: Letíme pro Schumachera. V první chvíli jsem si opravdu myslel, že si dělá legraci,“ přiznal Dainese s odstupem dvanácti let.
Záhy mu ale došlo, že o vtip rozhodně nejde. Záchranné složky začaly jednat v režimu přísného utajení. Přišel jasný povel k okamžitému odstranění mikrofonů, vypnutí veškerých palubních i osobních kamer a zamezení přístupu jakýchkoliv novinářů do blízkosti stroje.
Zvláštní ticho a pacient v ohrožení života
Atmosféra na svahu byla podle pilota naprosto nezvyklá. Celá sjezdovka se během okamžiku uzavřela a kolem místa neštěstí se rozhostilo mrazivé a tísnivé ticho. Přítomen byl jen úzký okruh zdravotníků a jezdcův osobní doprovod.
„Podvědomě jsem ten obrovský tlak vnímal, věděl jsem, že ten muž je lidmi uctíván skoro jako bůh. Pro mě to ale byl v tu kritickou chvíli především těžce zraněný člověk, kterého musíme zachránit,“ popsal pilot svůj striktně profesionální postoj během zhruba pětadvacetiminutového letu do Grenoblu s pacientem bezpečně fixovaným ve vakuové matraci.
Jak později ukázaly záběry z kamery na Schumacherově helmě, německá legenda nejela riskantně ani rychle. Mimo sjezdovku však jezdec zavadil o kámen skrytý pod sněhem a následný pád hlavou na skálu byl fatální. Helma se nárazem rozlomila a Schumacher po sérii operací strávil čtvrt roku v umělém spánku.
Fanouškovské šílenství jako důvod izolace
Zatímco bezprostředně po nehodě se Dainese soustředil pouze na bezpečný let, celosvětový rozměr tragédie si naplno uvědomil až s několikadenním zpožděním. Když ho další pracovní povinnosti zavedly zpět do areálu nemocnice v Grenoblu, naskytl se mu pohled, který do té doby nezažil.
„Byl jsem v naprostém šoku z toho, co jsem tam viděl. Všude byly obrovské davy lidí, parkovaly tam autobusy, vlály červené vlajky. Vypadalo to tam úplně jako na okruhu Formule 1,“ zavzpomínal bývalý pilot.
Při pohledu na toto masové šílenství a neutuchající snahu médií získat jakékoliv informace se nelze divit tomu, jaké stanovisko zaujala Schumacherova rodina. Manželka Corinna od prvních dnů vybudovala kolem slavného závodníka absolutní informační zeď, která jeho soukromí a skutečný zdravotní stav chrání před světem dodnes.
Zdroj: L’Équipe, magazín Hola!
Zdroj foto: Profimedia