Už ve třech letech poprvé usedl do motokáry a dnes, o jednačtyřicet let později, španělský veterán Fernando Alonso stále nepociťuje únavu, pročež světu vzkazuje, že rok 2026 pro něj nemusí být konečnou stanicí.
Duchovní pouto s rozpáleným asfaltem
Knížectví na Azurovém pobřeží o víkendu ožilo nejen historickou velkou cenou, ale především upřímnou zpovědí muže, který v paddocku přežil několik generací svých soupeřů. Před budovou Automobile Club de Monaco se sešly davy novinářů, aby zjistily, zda se nezlomná vůle neohroženého závodníka nezačíná pod tíhou neúspěchů drolit. Španělský fenomén Fernando Alonso však veškeré pochybnosti rozmetal s klidem zkušeného matadora. Svěřil se, že závodění vnímá jako celoživotní poslání, které ho doprovází téměř od prvních krůčků, pročež si život bez vůně benzínu dokáže představit jen stěží.
„Vlastně ani nevím, je nesmírně složité to teď soudit, protože nadevše miluji to, co dělám,“ svěřil se španělské stanici La Sexta monacký rezident Fernando Alonso. Poznamenal, že od jeho prvního závodu uplynula už téměř celá věčnost, třebaže v jeho srdci stále plane stejný oheň jako v dobách, kdy poprvé dobyl světový trůn. Rozhodnutí opustit kokpit vnímá jako jeden z nejtěžších kroků, který bude muset v životě učinit. „Skončit se závoděním představuje drsné rozhodnutí, které bude jen těžké přijmout, ale časem na to jistě sám přijdu,“ pronesl s dávkou melancholie španělský rekordman.
Geniální Newey a japonské trápení
Současná forma týmu z Silverstone připomíná spíše zlý sen než ambiciózní útok na špičku, jenže právě v takových chvílích se ukazuje charakter velkých hráčů. Nový cyklus technických regulí pro rok 2026 přinesl stáji Aston Martin nečekané komplikace s pohonnou jednotkou Honda, ba i aerodynamický koncept vozu AMR26 z dílny designérského mága Adriana Neweyho se potýká s porodními bolestmi. Zatímco se konkurence vzdaluje, Fernando Alonso zůstává pevně rozkročen v přesvědčení, že společně s inženýry dokáže nepříznivý vítr otočit.
Pracovat s člověkem, který má v DNA vepsány desítky mistrovských vozů, je pro Alonsa stále obrovským lákadlem. Třebaže letošní výsledky zatím neodpovídají investovaným milionům, španělský jezdec cítí, že základní kameny pro budoucí úspěch jsou položeny správně. „Rozhodně nemám pocit, že by ten okamžik odchodu už nastal, ba se cítím motivovaný a jízda v monopostu mě stále naplňuje štěstím,“ ujistil přítomné novináře rodák z Ovieda. Podle něj je 2026 pouze tranzitním rokem, který má vybudovat cestu k dominantnímu postavení v následující sezóně.
Zkušenost jako nejcennější komodita
Může se zdát riskantní sázet na jezdce, jehož věk začíná číslicí čtyři, ale v oblasti vývoje vozu nemá Fernando Alonso na současném roštu konkurenci. Jeho schopnost přesně diagnostikovat neduhy techniky a navrhnout směr vylepšení je pro Aston Martin v krizových časech klíčová. Pokud by se tým rozhodl pro mladší krev, mohl by ztratit ten nejcennější kompas, který v bouři nových pravidel má.
Fernando Alonso doufá, že jeho přínos bude stačit k tomu, aby mu majitel Lawrence Stroll nabídl smlouvu i na rok 2027. Právě tehdy by se mohl uzavřít kruh a po téměř dvou dekádách čekání by mohl španělský matador znovu reálně pomýšlet na nejvyšší pocty. Vše nyní závisí na tom, jak rychle dokáží mechanici a inženýři zkrotit vrtošivý motor a dát Alonsovi do rukou zbraň, kterou si jeho neutuchající vášeň zaslouží.
Zdroj: La Sexta
Zdroj foto: Pixabay