Závěrečné kilometry v saúdskoarabském písku přinesly infarktové stavy i čirou radost. Zatímco Aleš Loprais v cíli polykal hořkou pilulku v podobě druhého místa, kategorie motocyklů nabídla drama, jaké historie slavné soutěže nepamatuje. „Máme za sebou třetí vítěznou etapu v řadě, ale více to nešlo,“ hodnotil český pilot svou stíhací jízdu, která na litevského soka nakonec nestačila.
Stříbrná tečka za pouštním dobrodružstvím
Sen o beduínovi se rozplynul, avšak důvod k oslavám zůstává. Aleš Loprais se svou posádkou sice nedosáhl na absolutní vrchol, leč stříbrná příčka potvrzuje jeho příslušnost k absolutní světové špičce. Šestačtyřicetiletý jezdec se na pomyslné stupně vítězů postavil potřetí v řadě, čímž navázal na loňský bronz a předloňské stříbro.
V poslední etapě sice Lopraisova Praga opět dominovala a dojela si pro třetí dílčí triumf za sebou, na smazání manka to však nestačilo. Litevec Vaidotas Žala si svůj náskok pohlídal a ukončil tak nadvládu českých kamionů z posledních let. Loprais tak na vytoužené zlato, které by ho postavilo po bok jeho strýce Karla, stále čeká.
Katarský princ a česká sebekritika
Právě jméno legendárního Karla Lopraise se v cíli skloňovalo ještě v jedné souvislosti. Katařan Násir Attíja totiž v kategorii automobilů vybojoval svůj šestý titul, čímž dorovnal bilanci „Monsieura Dakar“. Co víc, dokázal to s vozem Dacia, pro niž je to historicky první zářez na pažbě nejtěžší rallye světa. Attíja v poslední etapě neriskoval, s přehledem si pohlídal náskok před Nanim Romou a potvrdil svou genialitu v dunách.
Zcela odlišné pocity prožíval v cíli Martin Prokop. Jezdec týmu Orlen Jipocar, jehož naděje na elitní desítku zhatila nehoda v deváté etapě, se s ročníkem 2026 rozloučil osmým časem a celkovou třiadvacátou příčkou.
„Kluci v týmu se o nás i auto perfektně starali a jediný, kdo to pokazil, je posádka. Tentokrát padá vina na mou hlavu, což mě mrzí. Nedá se s tím nic dělat, vrátit zpět to nejde,“ sypal si popel na hlavu Prokop na sociálních sítích, přičemž ocenil náročnost letošního ročníku.
Infarktový dojezd a dvě sekundy smutku
To pravé drama se však odehrálo v jedné stopě. Američan Ricky Brabec nastupoval do finále s komfortním náskokem více než tří minut. Zdálo se, že si jede pro jisté vítězství. Stačila však jedna navigační chyba v závěru a vše bylo jinak. Argentinec Luciano Benavides využil zaváhání soupeře a v cíli se radoval z titulu o neuvěřitelné dvě sekundy. Jde o nejtěsnější rozdíl v dějinách Dakaru.
Mezi motorkáři se neztratil ani Milan Engel, který protnul cílovou pásku jako dvacátý nejrychlejší muž celkového pořadí.
Historický zápis v oblacích prachu
Českou vlajku pozvedl vysoko také Ondřej Klymčiw v kategorii Classic. Bývalý motocyklový závodník, jenž vyměnil řídítka za volant Mitsubishi Pajero, vybojoval fantastické druhé místo. Jde o historicky nejlepší český výsledek v této divizi.
„Jsme v cíli, dokázali jsme to tam dotáhnout. Děkuji všem za podporu, i když už to není škodovka. V závěru jsme jeli na jistotu,“ svěřil se Klymčiw, který svým výkonem podpořil nadační fond Pink Bubble.
Zdroj: Rally Dakar
Zdroj foto: Profimedia
