Závodní umění španělského matadora mohlo bezpečně stačit na vyrovnání historických maxim Michaela Schumachera s Lewisem Hamiltonem, avšak neukojitelná touha kontrolovat stájovou politiku přinesla pravý opak. Bývalý vysoce postavený inženýr maranellské stáje nyní naplno poodhalil odvrácenou tvář jednoho z největších talentů současnosti, jehož kontroverzní jednání nakonec spálilo i lukrativní mosty u německého Mercedesu.
Toxická honba za dokonalostí
Během svého letitého působení v nejvyšších patrech motorsportu platí za zcela nepřehlédnutelný úkaz. Ačkoliv oficiální statistiky u jeho zvučného jména uvádějí zisk dvou světových titulů, podstatná část celého paddocku považuje tuto bilanci vzhledem k jeho obrovskému přirozenému talentu za propastně nedostačující. Dnes již čtyřiačtyřicetiletý fenomén se v barvách italského Ferrari natřikrát probojoval na celkovou druhou příčku a hned ve své první sezoně u britského McLarenu ztratil celkový primát o mrňavý jediný bod. Vedle fantastické rychlosti si ovšem vybudoval pověst mimořádně problematického muže, což nedávno naprosto bez obalu potvrdil někdejší konstruktér Ferrari Aldo Costa.
Italský inženýr spojil s věhlasnou automobilkou opravdu úctyhodnou část svého profesního života. Vzpomínky na náročnou éru počínající rokem 2010, kdy zarputilý rodák z Ovieda jen o vlásek podlehl tehdejšímu německému rivalovi Sebastianu Vettelovi, ovšem rozhodně nepatří k těm nejšťastnějším. V oblíbeném italském pořadu Terruzzi Racconta podcast padla z úst respektovaného tvůrce vítězných vozů hodně překvapivá a ostrá slova.
Kdyby se prý ostřílený závodník omezil pouze na samotné řízení a usměrňování technického vývoje, představoval by naprosto dokonalý balíček s ohromujícím potenciálem pro zisk sedmi nebo dokonce osmi světových šampionátů. Namísto toho se ovšem neustále montoval do záležitostí daleko za hranou svých kompetencí. „Zcela nepokrytě zasahoval do výběru samotného personálu a snažil se celý mančaft všemožně manipulovat z organizačního hlediska,“ popsal uznávaný technik tehdejší vyčerpávající vnitřní třenice. Právě zde vidí nejhlubší kořeny veškerých vleklých nedorozumění. Následkem těchto mocenských her pak nastala absurdní situace, kdy s jinak zcela geniálním pilotem už v obří továrně nechtěl takřka nikdo dobrovolně spolupracovat.
Rozdávání pochybných obálek
Ostatně varovné záblesky podivného chování pravidelně probleskovaly celou rozmanitou kariérou tohoto výjimečného sportovce. Dobře známá je například neslavná aféra z britského Wokingu v sezoně 2007, kdy se z ničeho nic pokoušel rozdávat zasloužilým zaměstnancům nadité obálky s hotovostí. Tehdejší sportovní ředitel Dave Ryan kvůli takové opovážlivosti naprosto zuřil, přikázal podřízeným okamžité vrácení veškerých peněz a důrazně zakázal jakékoliv budoucí opakování podobných excesů.
Zkušení inženýři z jeho dřívějšího úspěšného působiště u francouzského Renaultu sice později vehementně obhajovali tyto štědré finanční dary jako ryze nevinná a neškodná přátelská gesta, nicméně hořká pachuť pokusu o laciné kupování si osobní loajality visí ve vzduchu dodnes. Zda se opravdu jednalo o cílené uplácení mechaniků, ví s naprostou jistotou pouze samotný aktér.
Neprostupná hradba v Mercedesu
Pečlivě budovaná pověst nenapravitelného intrikána si v konečném zúčtování vybrala tu zdaleka nejkrutější možnou daň. Když nečekaný odchod německého šampiona Nica Rosberga do sportovního důchodu rázem uvolnil koncem roku 2016 nesmírně lukrativní sedačku u stříbrných šípů, padlo uvnitř vedení pochopitelně také jméno tohoto hladového Španěla. Čelní představitelé německé automobilky ovšem okamžitě zařadili zpátečku. Z útrob obří továrny zaznělo sborové a naprosto nekompromisní odmítnutí. Tuto vlnu odporu mocně odstartoval tehdejší předseda představenstva Dieter Zetsche a bleskově jej podpořil sám britský šampion Lewis Hamilton.
Ačkoliv dlouholetý manažer Flavio Briatore šmahem označuje podobná nařčení z absolutní nezvladatelnosti za čiré mediální bludy, historický stín neustále rozhádaných garáží a promarněných příležitostí už patrně nikdy nezmizí. Dokáže tento neústupný veterán ještě někdy ošálit neúprosný zub času a ukořistit vytouženou třetí korunu, nebo se jeho ohromné jméno do kronik motorsportu nadobro zapíše především jako promarněný příslib bezbřehého jezdeckého nadání?
Zdroj: Terruzzi Racconta podcast
Zdroj foto: Pixabay