Ačkoliv svírá v rukou pohár za třetí pozici a hřeje se na výsluní průběžné tabulky, jeho tvář zdobí hluboké vrásky. Tovární pilot automobilky Toyota Elfyn Evans opouští portugalské šotolinové peklo s tučným bodovým rancem, uvnitř však bojuje s palčivou frustrací ze ztráty kontroly nad závodním speciálem.
Darovaný bronz v blátivé pasti
Páteční program představoval pro aktuálního vládce šampionátu nevděčnou řeholi. Velšský závodník Elfyn Evans musel dlouhé hodiny čistit trať od vrchní vrstvy prachu, čímž ztrácel drahocenné vteřiny. Následně se z nebe snesly provazce vody, proměnily sypkou šotolinu v hluboké bahnité koleje a kompletně přepsaly charakter celé soutěže.
Zkušený jezdec se dlouho pohyboval mimo hlavní bitvu o nejvyšší příčky, kterou sváděli dravější konkurenti. Štěstěna se na něj usmála až během nedělní předposlední zkoušky. Zkušení stájoví kolegové Sébastien Ogier a Sami Pajari inkasovali kruté defekty pneumatik, propadli se pořadím dolů a naservírovali tak překvapenému Britovi stupně vítězů přímo k nohám.
Zpravodajský portál WRC přinesl bezprostřední dojmy, ve kterých rodák z Dolgellau neskrýval smíšené pocity z celkového výsledku. „Konečný zisk pochopitelně vypadá skvěle, z velké části ale těžíme ze smůly Seba a Samiho,“ přiznal s nebývalou dávkou upřímnosti a odmítl oslavovat cizí neštěstí.
Záhada zmizelého sebevědomí
Jak je vůbec možné, že sportovec na samotném vrcholu prožívá takovou míru rozčarování? Odpověď leží v drobných nuancích a inženýrské alchymii. Matematika hovoří jasně. Stabilní sběr bodů v každém dosavadním podniku drží britského jezdce pevně v čele celkové klasifikace, kde si aktuálně hýčká pohodlný polštář na dotírajícího japonského soupeře Takamota Kacutu. Uvnitř jeho mysli ovšem hlodají pochybnosti. Cítí, že z aktuální techniky zkrátka nevymáčkl úplné maximum.
Největší bolest představovaly právě propršené úseky, kde dříve naprosto exceloval. Vůz nereagoval podle představ a chyběla mu pověstná lehkost. „Uplynulý víkend ve mně zanechal obrovskou frustraci. Najdou se světlá místa a některé prvky jsme oproti loňsku posunuli správným směrem, stoprocentně mi ale unikl náš skutečný potenciál,“ pronesl zamyšleně elitní pilot s tím, že mu po celé dny jednoduše scházel ten správný pocit z řízení.
Zásadní roli v tomto psychologickém boji přitom sehrál nedávný vývoj samotného závodního speciálu. Inženýři se pokusili posunout hranice výkonnosti, avšak nechtěně obětovali něco mnohem křehčího. Jezdeckou pohodu. „Snažíme se auto neustále vylepšovat a objevovat nové možnosti. Mám pocit, že jsme sice udělali krok kupředu, někde po cestě jsem ovšem nenávratně ztratil onen pohodlný balanc,“ svěřil se se svými obavami, přičemž na přímý dotaz reportérů potvrdil, že tento svazující handicap vnímá výhradně na šotolinovém podkladu.
Asijská výheň za rohem
Čas na nápravu se povážlivě krátí a kalendář mistrovství světa nezná slitování. Pakliže si chce ostrovní favorit udržet vedoucí postavení, musí urychleně najít ztracenou rovnováhu. Následující zkouška nervů proběhne na asijském kontinentu, konkrétně na podniku FORUM8 Rally Japan. Tentokrát se však harmonogram přesunul do letních měsíců, což slibuje naprosto odlišné podmínky než v předchozích ročnících.
Čekají ho extrémně pomalé, technické a klikaté cesty. Právě nedostatek rychlosti v kombinaci s letním žárem vytvoří v kokpitu nefalšovanou saunu bez jakékoliv šance na přirozené ochlazení proudícím vzduchem. „Netuším přesně, jak vypadá Japonsko v létě, ale prý tam panují obrovská horka,“ uvažoval nahlas o blížící se výzvě a podotkl, že v takto utažených pasážích se vozem neprožene dostatek kyslíku, což z nadcházejícího závodu udělá nekompromisní zkoušku fyzické i mentální odolnosti.
Zdroj: WRC
Zdroj foto: Pixabay