V lesech plných ticha, kde prach stoupá pomaleji než tep srdce, se zrodil nový vítěz. Oliver Solberg v Rallye Estonsko překonal jezdce, kteří už stáli na stupních mnohokrát. A přesto to byl právě on, kdo měl v očích nejvíc pokory.
Etapy se lámaly a přesto plynuly
Rychlé rovinky, skoky přes horizonty, neklidný štěrk i zrádné stíny pod stromy. Estonské tratě prověřily každého. Ale Oliver Solberg jel s rytmem, který mu neukazovala navigace, ale vnitřní hlas. Tím hlasem byl instinkt. A tím instinktem byla radost.
Ott Tänak i Thierry Neuville jeli s očekáváním. Ale právě Oliver, s přilbou ještě vonící začátkem kariéry, našel to správné tempo. Nikoliv s agresí, nýbrž s lehkostí. Ne s kalkulem, ale s otevřeným dechem.
První vítězství bez vykřičníků
Když projel cílem, nezvedl pěst, nepadl na kolena. Jen se podíval na oblohu a možná myslel na otce. Možná na všechny etapy, které kdy spolu projeli. A pak řekl to, co zůstane.
„Celý život jsem šel po jeho stopách, dnes jsem poprvé ušel svou“ pronesl Oliver pro VG.no. A ten okamžik byl víc než slova. Byl to přechod z minulosti do přítomnosti.
Rallye pokračuje, ale něco se změnilo
Estonské vítězství nezůstane jen na papíře. Ve tvářích soupeřů byl vidět respekt. Ve tvářích fanoušků objev. A v očích Solberga klid. Jako by v tom jediném víkendu pochopil, že cesta není kopie, ale originál.
Další závod nás čeká ve Finsku. Co od něho očekávat? Že bude rychlejší, ostřejší a také neúprosnější. Kdo se těší na další porci adrenalinu, neměl by si jej nechat ujít.
Zdroj foto: Pixabay